28 Čvc 2017

Větráte dostatečně?

 

Pravidelně se klientů při konzultacích ptám na větrání jejich domů a nepřestává mě bavit, jaké odpovědi se mi dostávají…

… ne, my klimatizaci nechceme,

… to je dobrý, my si oteveřeme okno,

… bydlíme ve sto let starém domě a větrání nikdy potřeba nebylo,

… jako rekuperaci?! 

Tak snad na začátek, je třeba rozlišovat mezi větracím systémem a klimatizací. Zatímco větrací systém přivádí do místností čerstvý venkovní vzduch, klimatizace se stará pouze o chlazení. Klasické klimatizační jednotky (ať už mobilní, nebo systému SPLIT) nezajišťují výměnu vzduchu, pouze stávající vzduch ochladí, případně zvlhčí. Klimatizaci tak nelze považovat za větrání.

Je také dobré připomenout, jak na větrání nahlíží legislativa, vyhláška 268/2009 Sb. ve znění pozdějších předpisů uvádí:

Pobytové místnosti musí mít zajištěno dostatečné přirozené nebo nucené větrání a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace vnitřní teploty. Pro větrání pobytových místností musí být zajištěno v době pobytu osob minimální množství vyměňovaného venkovního vzduchu 25 m³/h na osobu, nebo minimální intenzita větrání 0,5 1/h. Jako ukazatel kvality vnitřního prostředí slouží oxid uhličitý CO2, jehož koncentrace ve vnitřním vzduchu nesmí překročit hodnotu 1500 ppm.

vyhláška 268/2009 Sb. §11 odstavec 5

Vzhledem k tomu, že se jedná o prováděcí vyhlášku Stavebního zákona, je třeba tento požadavek splnit. Otázkou je, zdali lze chápat pobytovou místnost jako místnost obytnou. Vyhláška totiž větrání obytných místností do hloubky neřeší.

S oblibou říkám, že vyvětrat si každé dvě hodiny v obývacím pokoji dokáže každý. (Výměna vzduchu tak bude půl objemu vzduchu v místnosti za hodinu, viz požadavek). Problém nastává v noci. Ukažme si to na malém příkladu.

Minimální plocha ložnice pro 2 osoby má dle výše zmíněné vyhlášky 12 m². Při minimální výšce místnosti  2,5 m tak činí objem vzduchu 30 m³. Vyhláška doporučuje přivádět do místnosti 25 m³ čerstvého vzduchu za hodinu. Při obsazení 2 osobami by v praxi  znamenalo, že prakticky každou půlhodinu musíme vyměnit všechen vzduch v místnosti. I v zimě, kdy mrzne. Opomenu-li energetické hledisko, v noci to prostě není možné. To má za následek zvyšující se koncentraci CO2 v místnostech, což přímo ovlivňuje kvalitu spánku, naši odpočatost a obecně i zdraví.

Podívejte se například na výsledky jednoho měření. Hranice 10 000 ppm byla maximální měřitelná hodnota pro přístroj. Hodnoty CO2 tak reálně mohly nabývat daleko vyšších hodnot.

Zdroj: https://naturesystems.cz/mereni-koncetrace-co2-behem-spanku-v-mistnosti-se-zavrenym-oknem https://www.estav.cz/cz/1779.intenzita-vetrani-zalezi-na-poctu-osob-v-mistnosti
Zdroj: https://naturesystems.cz/mereni-koncetrace-co2-behem-spanku-v-mistnosti-se-zavrenym-oknem https://www.estav.cz/cz/1779.intenzita-vetrani-zalezi-na-poctu-osob-v-mistnosti

Nejde jen o CO2, ten se z důvodu snadnému měření používá jako tzv. signalizační plyn. Současně s rostoucí hodnotu CO2 totiž rostou i další škodliviny ve vzduchu.

Kdo by snad jen chvilku pochyboval o nutnosti větrat, doporučuji věnovat 25 minut videu. Vsadím se, že po shlédnutí si půjdete vyvětrat. Byť přednáška obsahuje drobné nesrovnalosti, především ve vztahu ke stavařině, problematika vlivu vnitřního prostředí na zdraví člověka je zde propsána skvěle.

Často se také setkávám s názorem, že větrání se nikdy neřešilo a tak je to výdobytek moderní doby. Není to tak úplně pravda. Opomenu-li větrání okny, tak v zimním období byla výměna vzduchu v místností zajištěna pomocí topení. Ano, topení. Bylo běžné, že v každém domě bylo minimálně jedno lokální topidlo (kamna, krb, pec), které odebíralo vzduch k hoření z místnosti. Jen pro informaci pro spalování 1 kg uhlí je třeba cca 6 m³ vzduchu, pro 1 kg dřeva je to pak cca 4,5 m³. V místnostech se tak vytvářel mírný podtlak, který se vyrovnával nasávání čerstvého venkovního vzduchu netěsnostmi. Pode dveřmi, ve spárách oken atd. Byla tak zajištěna četná výměna vzduchu, zároveň se velmi dobře regulována vzdušná vlhkost (následně při vyloučení užívání lokálních topidel se objevovaly problémy s vlhkostí).

větrání

S nástupem ústředního (nebo i lokálního vytápění na elektřinu a plyn) tak byla potlačena výměna vzduchu v místnostech. S rostoucími cenami energií se stavby utěsňovaly a začaly se tak vyskytovat první problémy vlivem zhoršené kvality vnitřního vzduchu. Už víte proč za posledních 30 let enormně stoupá počet alergiků a astmatiků?

Řešení je jen jedno. Větrat.

A nemusí být řeč zrovna o rekuperační jednotce. I ten nejlevnější větráček z hobby marketu má průtok vzduchu za hodinu v řádu stovek m³ a v kombinaci s čidlem koncentrace CO2 dokáže zajistit kvalitní klima. Vždy to bude lepší, než utěsněný dům a neřešené větrání. Otázkou je hlučnost a vnímání přísunu chladného a vlhkého vzduchu.

Přišlo vám to užitečné?  

Podívejte se na další články nebo si nechte poradit.

 

Nenechte si utéct další dobré tipy
Dejte mi svůj email a nový článek vám vždy pošlu do schránky