11 Čvn 2015

Stavební krize a tak trochu jiný pohled na věc.

ve výstavbě

Jako student už několik let průběžně sleduji nabídku pracovních pozic v oboru stavebnictví a věřte, není valná. V souvislosti se zaměstnaností se často hovoří o stavební krizi a její dopady na stavební průmysl. Ekonomická recese, která nás postihla v roce 2008 resp. 2009, již upadá v zapomnění, ale stavebnictví se jen těžko odráží ode dna. V čem je tedy zakopaný pes?

Předem bych si rád vymezil okruh zájmu. Vždy jsem se zabýval stavbou, konstrukcí a teorií pozemních staveb, na stará kolena to nehodlám měnit :). Proto bych se dále omezil právě jen na obor pozemních staveb rezidenčního typu, tedy stavby rodinných (RD) a bytových (BD) domů. (!)  Vše tedy bude vztaženo jen na stavby, které jsou financovány ze soukromých zdrojů.

Myšlenka na toto téma mi poprvé prolítla hlavou během ve škole během přednášky z Realitních trhů. Doslova mě zaskočila prognóza obchodu s nemovitostmi v dalších letech. A Trh s nemovitostmi bezpochyb přímo souvisí s výstavbou samotnou. Kam vlastně mířím? Rád bych si zodpověděl nelehkou otázku, kdy se vlastně stavebnictví odrazí od pomyslného dna krize a bude více pracovních možností v sektoru pozemních staveb? Jsem si vědom toho, že se jedná o velice náročné téma, které značně přesahuje okruh mých znalostí i možnosti. Ovšem je to věc, která přímo ovlivní moji budoucí kariéru. A znáte to, kdo je připraven, …. .

počet dokončených bytů

Graf 1: Vývoj počtu dokončených bytů v ČR, na základě dat z www.csu.cz

Pro pochopení situace, je dobré analyzovat historický vývoj.krize 1 Na grafu 1 můžeme pozorovat vývoj výstavby bytů (tedy RD a BD) za poslední dvě desítky let. Na počátku devadesátých let můžeme pozorovat doznívající trend výstavby sídlišť. Nerad bych rozebíral co se dělo v divokých devadesátých. Byl jsem malý klučík a neměl ještě rozum :). Nárůst výstavby od roku 2000 reflektuje počátky trendu „satelitních čtvrtí“. Výstavba rostla a stavebnictví se těšilo dobrým výdělkům. Ekonomická krize se projevila s mírným zpožděním jako prudký pokles výstavby bytů kolem roku 2010. Teď tedy nastává otázka, kam bude křivka směřovat dál? Toť je otázka, na kterou by snad každý stavař rád našel odpověď.

Problém je, že odpovědět tuto otázku je poměrně náročné a daný vývoj výstavby bude zahrnovat mnoho různorodých faktorů, které na sebe navazují a vzájemně se ovlivňují. Od ekonomické situace, výše úroků hypoték, po míru nezaměstnanosti, cenu energií, cenu práce obecně, až po věkovou strukturu obyvatelstva ČR či aktuální trend rezidenčního bydlení. Do těchto >makro< faktorů zasahuje také lokálnost. Zaměstnanost v Praze vs. severu Čech, Brně a východu Moravy atd. Proto na věc nahlížím spíše#ThisIsSustainable v celorepublikovém významu, bez lokálních anomálií.

A teď konečně k jádru věci. Nerad bych v následující řádcích zpochybňoval ekonomickou krizi, bezpochyby má vliv na dnešní situaci ve stavebnictví. Lidé mají hlouběji do kapsy, vzít si hypotéku si netroufne každý. Lidé se uskromňují a staví menší domy.  A to se děje i v době, kdy úroky hypoték jsou téměř na minimu a už jen těžko si umím představit, že by mohly být ještě nižší.

A moje teze?

Přijměme myšlenku, že nejčastější věk investorů do vlastnického bydlení je v průměru 30 let (+/- 5 let). Pro někoho je to možná kontroverzní tvrzení, ale pro malý experiment s následujícím grafem bude postačovat.

věk stavebníků

Graf 2: Věková struktura obyvatelstva na základě dat z www.csu.cz

lepík 2Za zmínku stojí generace Husákových dětí, všichni narozeni v období sedmdesátých let, právě oni se dožívali svých třicátin kolem roku 2005 (1975 + 30). To je jedna z variant, proč stavebnictví v období po roce 2005 zažilo růst. Stejnou myšlenku podporuje i graf číslo 2. Generace třicátníků po roce 2005 (zelená křivka), byla zastoupena velice hojně.

Analogicky můžeme využít stejnou myšlenku i pro dnešní situaci a tak zlehka predikovat vývoj stavebnictví do budoucna. To jasně naznačuje modrá křivka v grafu 2 a ona věková skupina třicátníků, kteří se jeví jako nejpravděpodobnější investoři do rezidenčního bydlení. Je zde pozorovatelný markantní rozdíl o několik desítek tisíc obyvatel ČR oproti roku 2005. Ještě více znepokojující je fakt, kolik obyvatel se dožije třicítky v dalších letech. Tedy více méně generace dnešních pětadvacátníků.

To mě pomalu přivádí k nepříliš optimistickému závěru tohoto článku a kbudoucnost odpovědím na otázky. Stavebnictví se z ekonomického hlediska možná už odrazilo ode dna, ikdyž to běžní projektanti až tak moc nepociťují. Jednoduše, nemá kdo stavět. Investorů je méně. Co bude tedy dál? Obávám se toho, že na stejná čísla, jako před rokem 2008 se české stavebnictví již nevyšplhá. Musíme si zvyknout na to, že přežijí jen ti silnější, kvalitnější nebo bohužel, levnější.

hand-157251_1280

Na závěr bych rád podělkoval kolegyni a kamarádce Anetě Tomečkové, studentce sociologie na brněnské Masarykově Univerzitě. Bez jejích připomínek a také pomoci by tento článek nemohl vzniknout.