03 Lis 2015

Nopová folie – sanace soklové partie

Projevy vlhkosti v soklové partii jsou jedna z nejčastějších poruch, kterou můžeme pozorovat u většiny staveb z předválečné éry a starších. Nejčastěji se projevuje v podobě vlhkostních a solných map, degradace povrchových úprav (omítky, obkladu) a také pozdější degradace materiálu samotného zdiva.  Řešení této poruchy není jednoduché a vždy vyžaduje zcela komplexní přístup. Právě komplexní přístup vidím jako častý problém, který nastává při stavbě svépomocí, nebo při provádění prací neodbornou firmou.

Protože se nejedná o první článek o problematice oblasti soklu, vybudoval jsem si jakousi profesní deformaci. Při pohledu na stavbu se automaticky zaměřím na okolí terénu a velice často nacházím znepokojivé řešení. Oblíbená nopová folie opravdu vládne řešení problému s „mokrým“ soklem. Všiml jsem si, že platí zlaté pravidlo: „má to soused, uděláme to taky…“. Nikde ale není psáno, že je soused odborníkem na rekonstrukce a dané opatření bude fungovat.

Kde se vlhkost v oblasti soklu bere není zas tak těžkou otázkou. Jedná se o vlhkost vzlínající z plochy základů, o vlhkost transportující se z boku do konstrukce základu. Dále zde vstupuje voda srážková. Nepřímo může být porucha zapříčiněna nevhodným řešením podlahy 1NP nebo jiným zdrojem vlhkosti (poškozený okapový svod, netěsnost vodovodního potrubí atd).

WP_20150904_015

Častou snahou svépomocných stavitelů je pouze odstranit vlhkost transportovanou z boku do konstrukce. To se  řeší již zmíněnou nopovou folií, doslova nešvarem nopovkou. Jak to udělat lépe jsem popsal v druhém článku. Dříve panoval názor, že vlhkost se ze země musí odpařit. Dům se tedy obehnal výkopem a zasypal štěrkem. Takové opatření opravdu zabránilo styku zeminy a konstrukce základů (z boku). Avšak je třeba pamatovat, že se také umožnilo přísunu vody srážkové. V horším případě její kumulaci ve výkopu. V danou chvíli pak přítomnost nopové folie nehraje roly a rozhodující je zmíněná kumulace vody. Následující fotky berte prosím spíše jako odstrašující případ – jak se to dělat nemá. Shodou okolností se jedná o domky v jedné ulici. Náhoda?

nopovka 23

Zcela jinou ligu pak hrají stavitelé, kteří do výkopu vkládají husí krk, který následně vystupuje nad terén. Údajně slouží k odvětrání vlhkosti. Proti tomuto řešení se musím ohradit. Bezpochyby zde platí stejný problém s rizikem kumulace srážkové vody a nemožnost jejího odvodu. A dále pak nefunkčnost samotného opatření. Jen těžko se dosáhne proudění v husím krku díky absenci jakéhokoli potenciálu k proudění vzduchu. Nemluvě o tvarovaném povrchu a složité geometrii husího krku, které by případné proudění utlumily.

11914166_857181701040036_952117866_n

WP_20150909_005

Ale i to je úskalí svépomocné rekonstrukce. Místo investice pár set za krátkou konzultaci s odborníkem, lidé často vynaloží náklady v řádech tisíců až desetitisíců a velké množství svého volného času. Bohužel zbytečně. Nerad bych paušálně tvrdil, že veškerá řešení musí být chybná. Některá opravdu mohou částečně plnit svou funkci a snížit tak obsah vlhkosti v konstrukci. Důkazem toho může být i pověstná kovářova kobyla. Rekreační domek, kde jsem našel cestu k rekonstrukcím. A nebojte, chodí také bosa… Spádovaný výkop  s trativodem (jednotlivé keramické trouby) ve skalnatém prostředí je vyveden v rámci terénu. Okapový chodníček je prolomen několika větracími otvory (ani zde není žádný potenciál k samovolnému odvodu vlhkosti). Ovšem více jak 15 let je sanovaná stěna bez projevů vlhkosti. To je důkaz, že každý objekt je originál a to co funguje u souseda, nemusí fungovat na našem objektu.

chalupa