03 Pro 2015

Podsyp pod základy

Nešvary amatérského stavění se často dostanou i do profesní praxe a tak se okouká to, co dělá soused. Je to jako lavina. Po letech zkušeností je pak odpověď na otázku „proč“ poměrně jednoduchá. Prostě se to tak dělá. Kolegové z mé bývalé vysoké školy mě požádali o radu, jak je to vlastně s vytvořením štěrkového polštáře pod základy? Je to nutné, žádoucí nebo snad naopak?

Zdroj: www.svepomoci.cz/

Zdroj: www.svepomoci.cz/

Brouzdal jsem pamětí a vzpomněl jsem si na svůj první školní projekt, tenkrát ještě na stavárně v Berouně (tuším rok 2007). Vzpomínám si, že mi byl výkres vrácen k přepracování, mimo jiné mi chyběl podsyp pod základem. Protože se to přece dělá.

Zdroj: www.modrastrecha.cz

Jak vlastně celá myšlenka „podsypávání“ základů vznikla? Tato technologie se skutečně používá a to v případě, kdy se zlepšuje základová zemina. Pod základový pas či patku se udělá poměrně masivní štěrkový podklad, který slouží jako další stupeň základové konstrukce a pomáhá tak roznést zatížení do větší plochy. Jedná se však poměrně o zřídka používanou technologii, je třeba polštář řádně zhutnit. Také takové opatření nelze provádět ve všech druzích zemin. Proč? Čtěte dále.

základ 2

Publikováno se souhlasem autora.

Možná to do „běžné stavařské praxe“ přešlo se  slovy „hele to se dělá pro zlepšení zeminy“. Možná ano, ale rozhodně to nevnímám jako vhodný krok. Pokud pod základovou konstrukci vytvoříme takový násyp ze štěrku vyvstává nám zde několik rizik.

  • Sesedání– podsyp by bylo třeba opravdu kvalitně zhutnit, dále míru zhutnění resp. únosnost ověřit. Tato hodnota by byla klíčová pro návrh základové konstrukce. Kvalitní hutnění ani měření únosnosti si moc dobře na malých či svépomocných stavbách neumím představit.
  • Zadržování vody – štěrkový polštář v sobě skýtá poměrně velké množství mezer, kde se nám může zadržovat voda. Nezáleží na původu vody, ať se jedná o vodu spodní, puklinovou či srážkovou, např. vlivem nefunkčního odvodu dešťové vody. Voda pod základy je problém a to vždy. A proč je zadržovaná voda nebezpečná? Půda v základové spáře se rozbahní, změní konzistenci i únosnost. To často vede k nestejnoměrnému sedání a poklesům stavby.
  • Od druhu zeminy se celá problematika odvíjí. (Resp. kde by diskutovaná technologie byla použita). S klidem na duši můžeme říci, že u propustných zemin, by takové opatření nečinilo problém. Naopak u zemin nepropustných, se v rýze pro základový pas tvoří pomyslná „vana“ pro zachycení vody a násypem celou situaci jen zhoršíme. Podobná situace může nastat také v případě, kdy se zakládá na základové desce, resp. podsypu z tepelného izolantu (typické pro pasivní domy). Proto se tato varianta zakládání obecně doporučuje jen pro propustné prostředí a i ta je třeba základovou spáru dobře odvodnit.
základ

Zdroj: www.ytong.cz; www. km-blog.cz (úprava pro plotové zdi)

Založení na vrstvě TI, zdroj: www.pasivnidomy.cz

Založení na vrstvě TI, zdroj: www.pasivnidomy.cz

Myslím si, že četnost staveb, kde se podsypy vyskytují postupem času klesá. Za mě je tedy záměr jednoduchý, násyp pod základy nedělat. Co myslíte vy?