31 Led 2014

Pasivní a nízkoenergetické domy

Dlouhé zimní večery trávím teď opět nad bakalářkou, dokončení očekávám snad za nedlouho. Ve své práci se zabývám mým oblíbeným tématem, pasivní domy a nízkoenergetické stavění. Mnoho lidí v mém okolí doslova háže kolem sebe pojmy, pasivní, nízkoneregtický, kdo však zná všechny požadavky na takové stavby? V následujícím textu si můžete přečíst shrnutí požadavků na pasivní domy dle TNI 73 0329 (Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění- rodinné domy).

Stavby musí být dobře tepelně izolovány

Legislativa vyžaduje dosáhnout hodnot U= 0,1-0,12 W/(m2K), to odpovídá cca 200 – 300 mm tepelné izolace. Samozřejmostí je pak vyřešení všech detailů.

Stejně tak i okna mají svůj požadavek. Obecně můžeme říci, že by měli být zhruba o půlku lepší, než ty co máme dnes doma.

Pokud Účka všech konstrukcí zprůměrňujeme (resp. určíme váženým průměrem přes tepelnou ztrátu prostupem), neměli bychom se přehoupnout přes hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla 0,22 W/m2K.

Čerstvý vzduch do každé místnosti

Do pobytových místností musí být zajištěn přísun čerstvého vzduchu. Věřte, že argument s otevřeným oknem neobstojí! Okny by unikalo hodně drahocenného tepla. Pasivní dům se proto neobjede bez rekuperační jednotky, tedy součástí vzduchotechniky, která odebere „odpadnímu“ vzduchu teplo a předá ho vzduchu, který přivádíme do objektu.

Vzduchotěsnost je klíčovou vlastností pasivních domů. Kdyby se někdo obával, že nechce bydlet v uzavřeném igelitovém sáčku, předcházející odstavec by mu měl napovědět, že vnitřní klima je zajištěno četnou výměnou vzduchu v místnostech.

U pasivních domů by se vzduchotěsnost (resp. množství vzduchu, které projde obálkou budovy) měla pohybovat kolem 0,6 h-1 (výměna vzduchu v objektu, při uměle vytvořeném tlakovém spádu 50 Pa). Nikdo přece nechce, aby mu do domu foukalo. Mimochodem běžná výstavba dosahuje násobnosti výměny vzduchu řádově šestkrát vyšší.

V zimě teplo, v létě příjemně

V letních vedrech není nikomu do zpěvu. Teplota vzduchu v pasivním domě by neměla přesáhnout 27°C. Bez použití klimatizace!

Šetříme za topení

Měrná potřeba tepla na vytápění, klíčová hodnota, která je velice často vidět. Co vlastně znamená? Jedná se o množství tepla, které použijeme na vytápění objektu, vztažené na metr čtvereční podlahové plochy a rok. Pro pasivní dům se jako strop považuje 20 kWh/m2a. Pro porovnání, dnešní výstavba dosahuje závratných hodnot, řádově 70 – 100 kWh/m2a.

Foto: v rámci návrhu rekonstrukce zvětšení prosklené plochy pro větší solární zisk.

Šetříme životní prostředí i zásoby energií

Jeden z důvodů výstavby pasivních domů je šetřit životní prostředí a energie. Proto při návrhu pasivních domů sledujeme tzv. potřebu primární energie na provoz budovy. Jedná se o přepočet všech energií na energie primární. Požadavek 60 kWh/m2 pak splníme jen za předpokladu využití alternativních zdrojů energie. S ohřevem teplé vody elektřinou ze sítě a vytápěním na hnědé uhlí tuto hodnotu splníme jen těžko.

A princip?

Základním principem pasivních domů je co nejvíce dosáhnout energetické bilance tepelných ztrát a zisků. Pro regulaci ztrát dům izolujeme, instalujeme větrání s rekuperaci. Pro solární zisky dům vhodně orientujeme na jih a navrhujeme prosklené plochy. Dobrá ukázka je na obrázcích výše. Radikální zvětšení prosklené plochy, přes letní období stíněno žaluzií.

Osobně si dnes neumím představit stavbu či rekonstrukci jinou, než nízkoenergetickou a pasivní. Má to svůj smysl.