20 Úno 2015

Nové vs. staré

Takové filozofické téma, nad kterým je dobré se zamyslet. V ČR je spousta objektů, které se  právě teď dožívají stáří několika desítek let. Možná i stovek. Zajímalo by mě, jak tyto domy efektivně rekonstruovat, protože už dávno neplní svůj účel, ani požadavky na komfortní užívání.

Spousta lidí říká, zbourat a postavit nové, ostatní křičí né, né, to je staré, to musíme zanechat…a já nevím, na jakou stranu se postavit.

Tak snad krátké zamyšlení:

Zbourat? Fajn. Získáme volnou parcelu na lukrativním místě a při troše štěstí si můžeme postavit vše, co chceme. Libovolná dispozice i vzhled. Co ale okolí? Kontrast moderní a klasické architektury nemusí být na škodu.  Šikovný architekt si pohraje s lehkým propojením nových i původních staveb. Původní obyvatelé, památkáři ani lidé s nostalgií rádi nebudou. Nikdy. Bez diskuze. Napadá mě ještě jeden uhel pohledu: udržitelnost. Při demolici vzniká stavební odpad, pro stavbu nové budovy musíme  stavební materiál vyrobit. To vše negativně ovlivňuje přírodu, přírodní zdroje i naší budoucnost.

Tak přece jen nebyla by lepší nějaká rozsáhlejší stavební úprava? Vždyť při dnešních technologiích můžeme zachovat hodnoty a přitom se vyřádit, dle našich přání. Vidím zde analogii s příslovím o koze a vlkovi :).

Napadá mě, jak to řešili naši předci? Tam bychom se měli nejvíce učit. Ani v historii se neopečovávali skanzeny a běžně se dělali stavební úpravy. Jednalo se především o takové úpravy, aby stavby vyhovovali moderním požadavkům, a důkazů je mnoho. Na původních gotických základech běžně najdeme stavbu, která se tváří býti neorenesanční. Takové stavby pak ukrývají dlouhou historii přestaveb a vývoje stavebnictví. Stačí vzpomenout třeba Karlštejn a jeho „regotizaci“ pod vedením Josefa Mockra. Byť je to v dnešní době jeden z hlavních důvodů, proč nemůže být Karlštejn zapsán jako památka UNESCO.  Proto si myslím, že nelze do nekonečna opečovávat stavby 50-100-150 let staré, je načase jim vdechnout nový život, modernizovat je. Nemůžeme stavět znovu další hrady, a držet se v historii. Ani naši předci to nedělali.

DSC02557

Při troše štěstí lze splnit moderní požadavky, při zachování„genia loci“ a pokračovat v již započatém příběhu staby. Nechat tu ostisk pro další generaci, tak jak se zachoval pro tu naši. Samozřejmě najdeme případy, kde demolice je nevyhnutelná, osobně tento krok považuji za krajní.

Ale nebojím se říct, že někdy je demolice racionálním řešením.door-161935_1280

 Opravdu je nutné takové stavby bourat? Neekologické, nehospodárné, nelogické. Toť můj názor.

excavators-139976_1280