23 Srp 2015

Nopová folie II.

Že nopová folie není izolace už zaznělo v předešlém článku věnovanému nopovce. V tomto článku jsem také přislíbil návod, jak zasanovat stavbu. Nopová folie sice jen těžko plní izolační funkci, nicméně v prostředí, kde nám stačí zamezit kontaktu vlhké zeminy a konstrukce spodní stavby často danou funkci zastat může. A často se tak děje. Netvrdím, že je to správné a zároveň netvrdím, že to nemůže fungovat.

I tak, pokud se pro „izolaci“ nopovou folií přece jen rozhodneme, bude to trochu výstřel do neznáma. Ovšem s trochou snahy můžeme docílit uspokojivého výsledku. Jen pro upřesnění správné by bylo použití plnohodnotné hydroizolace (ať už v podobě stěrkové či povlakové izolace) následně ochráněno drenážní folií (nopovkou 🙂 ) nebo deskami tepelného izolantu.

Zdroj: http://www.taktone.cz/wp-content/uploads/2014/04/detail_8.png

Zdroj: http://www.taktone.cz/wp-content/uploads/2014/04/detail_8.png

Pro pochopení situace snad krátké vysvětlení. Je-li spodní stavba (stěna suterénu, základová konstrukce, navazující na zdivo 1 NP bez vodorovné izolace) v přímém  kontaktu se zeminou, konstrukce díky své kapilaritě  vede vlhkost nad úroveň terénu, kde se následně odpaří. Úkolem je tedy oddělit zeminu od konstrukce. Tato verze lze užít jen v případě, že zde nijak nefiguruje spodní voda. V prostředí propustného prostředí spodní stavby je řešení celkem jednoduché. Ovšem v opačném případě nastává problém.

Vzhledem k tvorbě výkopu podél stavby a jeho následnému zpětnému zasypání zde existuje reálné riziko tvorby sekundární hladiny spodní vody. Na takové zatížení jsme však hydroizolaci nenavrhli. A nopovou folii už vůbec ne. Abychom předešli tvorbě sekundární hladiny (spodní) vody je třeba výkop řádě zasypat původní zeminou, která bude hutněna na vlastnosti původní rostlé zeminy (po vrstvách 250- 300 mm, bez příměsi suti). Další možnou ochranou je vytvoření okapového chodníčku, který ještě o něco sníží riziko vniku vody do výkopu. Jako poslední opatření proti vzniku hladiny vody lze vytvořit na dně výkopu drén a řádně ho vyspádovat do kanalizace či v rámci terénu odvést. Zde je nutné každých 10 m (lépe 8 m) vytvořit revizní šachtu. Tento postup samozřejmě platí pro jakýkoli výkop. Třeba za účelem dodatečné hydroizolace v pravém slova smyslu.

Nopovka_final_2

Ve zkratce tedy sedm „zlatých“ pravidel, jak to udělat správně.

1) Betonové dno ve spádu alespoň 2%, lze nahradit např. přířezem asfaltového pasu a ušetřit tak beton i technologickou přestávku.

2) Drén ze štěrku musí být chráněn geotextílií proti zanášení zeminou. (vhodná je frakce např 16-32 i vyšší).

3) Revizní šachta v každém výrazném zlomu max. ve vzdálenosti 10 m.

3) Vrstvy zeminy musí být hutněné po 250 mm bez suti či jiného odpadu.

4) Okapový chodníček ve spádu od budovy, který je vhodné dotáhnout až za hranu výkopu, aby jsme nezvyšovali riziko přítoku vody.

5) Nopovou folii ukončíme pomocí speciální lišty a nebo ji skryjeme za konstrukcí soklu (např. předsazeného).

6) Folii spojujeme lepením a přeložením o 3- 5 řad nopů. Lepit lze např. butyl-kaučukem. Provedení prostupů je lepší opracovat jiným materiálem, který se následně připojí na folii. HDPE je samo o sobě poměrně nepodajné.

7) Také samotnou fólii je vhodné chránit geotextílií (není vyobrazeno).

nopovka_final_1

Tip:

Především u historických staveb (platí obecně pro každou stavbu) je velice riskantní provádět danou operaci po celé délce budovy, hrozí zde „ujetí“ zdiva a následné zřícení. Doporučuji tak odkopání provádět po etapách.

Zamyšlení na závěr:

Zaráží Vás, že jsem nepoužil v celém článku slovo drenáž? Nejedná se totiž o drenáž. Drén se používá jen jako pojistka a takovéto opatření by funkci drenáže plnit nemělo. A nebo si snad chceme přivést vodu ke stavbě?

Přišlo vám to užitečné?  

Podívejte se na další články nebo si nechte poradit.

 

Nenechte si utéct další dobré tipy
Dejte mi svůj email a nový článek vám vždy pošlu do schránky