09 Dub 2017

Co je budova s téměř nulovou spotřebou energie?


Energetický standard budov, který se pozvolna stane závazným pro téměř veškerou výstavbu. Oč se vlastně jedná, jaké jsou zde požadavky a jak si vede ve srovnání s ostatními energetickými standardy?


Budova s téměř nulovou spotřebou energie. Pojem, který by všem stavařům neměl být cizí. Nicméně realita je často odlišná a tak se pojďme na tu novotu podívat zblízka. Vlastně se ani nejedná o nic nového. Požadavky jsou známy již od dubna 2013, kdy nabyla účinnosti vyhláška č.  78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov a vyjma drobných změn platí do dnes.

Nicméně pojďme to vzít od začátku. Vydání vyhlášky 78/2013 Sb. lze chápat jako jeden z dalších kroků implementace EPBD II.  v České republice. Z významnějších následovala třeba ještě novela Zákona o hospodaření s energií 406/2000 Sb., který má jako prováděcí předpis právě výše zmíněnou vyhlášku.

Vyhláška, mimo jiné, celkem přesně definuje co vlastně znamená budova s téměř nulovou spotřebou energie a jak ji posuzujeme. Zákon o hospodaření s energií (406/2000 Sb.) zase uvádí, od kdy je nutné tento energetický standard využívat.

Od kdy tedy platí?

Účinnost požadavku na splnění energetického standardu budovy s téměř nulovou spotřebou energie se odvíjí od velikosti, resp. energeticky vztažné plochy stavby. Například pro stavby s energeticky vztažnou plochou 1 500 m² platí tento požadavek od ledna příštího roku. Pro budovy s energeticky vztažnou plochou menší jak 350 m² pak nabývá účinnosti tento požadavek platnosti k 1. 1. 2020. To platí v případě, kdy není investorem orgán veřejné moci. V opačném případě byly požadavky zavedeny od roku 2016 a jsou postupně zpřísňovány. Můžeme tak konstatovat, že po roce 2020 nebude možné stavět jiné rodinné domy, než takové, které mají téměř nulovou spotřebu energie.

I po roce 2020 ale mohou nastat výjimky, jedná se především o stavby s energeticky vztažnou plochou do 50 m², sakrální stavby a další.

Definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie

Vyhláška uvádí:

…požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie … jsou splněny, pokud hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy uvedené v § 3 odst. 1 písm. b), c) a e) nejsou vyšší než referenční hodnoty ukazatelů energetické náročnosti pro referenční budovu.¹

Jedná se o tyto ukazatele:

Uem – průměrný součinitel prostupu tepla;

Qd – dodaná energie;

Qp – primární neobnovitelná energie.

Všimněme si také odkazu na referenční budovu. Právě teď je správná doba vysvětlit, jak probíhá samotné posouzení dle vyhlášky. Budova s téměř nulovou spotřebou energie nemá zadané žádné cílové hodnoty, které je třeba splnit, tak jak to například známe z definice pasivního domu. K posouzení slouží abstraktní budova, která má stejnou geometrii jako budova posuzovaná avšak předem definované vlastnosti, které specifikuje vyhláška.

Tím, že některé ukazatele nesmí přesáhnout hodnotu ukazatelů referenční budovy se nám začíná rýsovat první obrys budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Jedná se například o součinitel prostupu tepla všech konstrukcí na úrovni požadovaných hodnot, účinnost zdroje tepla min 80 % nebo účinnost zpětného získávání tepla ze vzduchu min 60 %. Takové hodnoty platí pro nové budovy, které lze stavět do doby, než vejde v platnost požadavek na výstavbu budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Požadavky pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie jsou dále o něco zpřísněny.

referenční budova

Požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla Uem

Požadavek na budovu s téměř nulovou spotřebou energie je definován jako 0,7 x Uem referenční budovy.

uEM vyhláška

Zdroj: Vyhláška 78/2013 Sb.

Pokud vycházíme ze znalosti základních výpočetních vztahů v oblasti tepelné techniky, tak nám následující vzorec není cizí.

Uem

Zjednodušeně řečeno nás zajímají hodnoty součinitele prostupu tepla na úrovni požadovaných, snížených o 30 %. Tímto snížením se blížíme k hodnotám doporučených. To že se autoři vyhlášky chtěli přiblížit hodnotám  doporučeným dokazuje i fakt, že pro měněné stavební prvky obálky budovy se uvažují doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla a použití redukčního činitele na úrovni 1,0.

 

účko _ev

Zdroj: vlastní přepočet hodnot z ČSN 73 5040-2

Požadavek na neobnovitelnou primární energii

Druhým požadavkem, který nás zajímá a posuzujeme jej, je množství neobnovitelné primární energie (za rok). Ta se odvíjí především od zdroje energie, který využíváme a samozřejmě od množství energie, kterou v budově spotřebujeme. Jako nejméně příznivý energonositel je považována elektřina, naopak k těm nejlepším patří dřevo a dřevěné peletky a energie okolního prostředí.

primární

Zdroj: Vyhláška 78/2013 Sb.

Požadavkem na budovu s téměř nulovou spotřebou energie je snížit primární neobnovitelné energie o 25 % oproti referenční budově. Tím můžeme dosáhnout využití efektivnějších zdrojů energie či energonositelem příznivějším pro životní prostředí.

Zatřídění mezi ostatní energetické standardy

Určitě si mnozí klademe otázku, co se stalo s požadavky měrné potřeby tepla na vytápění pro nízkoenergetické domy (50 kWh/(m²a) a požadavkem pro pasivní domy (15 kWh/(m²a). Tyto hodnoty stále platí, nicméně vyhláška je závazným předpisem, kterým je třeba se řídit. Zmíněné požadavky, uvedené v ČSN tepelná ochrana budov, jsou v dnešní době spíše informativní a dobrovolné. Otázkou zůstává, mezi jaké energetické standardy zařadit budovu s téměř nulovou spotřebou energie. Bohužel samotná “nula” v názvu nás vede k úplně jiným energetickým standardům, než o které se ve skutečnosti jedná. Budovu s téměř nulovou spotřebou energie lze dle měrné potřeby na vytápění prakticky připodobnit ± oblasti nízkoenergetické výstavby. Samozřejmě dle geometrie budovy.

Závěr

Co říci závěrem. Budova s téměř nulovou spotřebou energie je nastavena velmi benevolentně a je zde prostor pro zpřísnění. S budovami, které odpovídají budovám s téměř nulovou spotřebou energie, se již poměrně dlouho setkáváme. Prakticky odpovídají výstavbě na úrovni doporučených hodnot součinitele prostupu tepla, který byl v normě Tepelná ochrana budov definován již v roce 2011. Chceme v roce 2020 stavět na stejné úrovni jako před 10 lety? Nebo spíše před 15 lety v porovnání se zahraničím?

¹ Zdroj: Vyhláška 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov

Přišlo vám to užitečné?  

Podívejte se na další články nebo si nechte poradit.

 

Nenechte si utéct další dobré tipy
Dejte mi svůj email a nový článek vám vždy pošlu do schránky