04 Úno 2015

Tvar a umístění udržitelné budovy

Minule jsme již našli vhodný stavební pozemek, dnes je na čase stavbu vytvarovat a usadit na pozemek. Není to práce jednoduchá a asi není ani v mých silách jí detailně popsat, takže jen ve stručnosti:

Tvar stavby by měl být kompaktní, co nejméně ochlazovaných ploch. Kvrádr, krychle, koule jsou nejlepší volbou.

Hlavní prostory orientujeme na osluněnou plochu, poddružné prostory naopak orientujeme na sever. Ludwig van der Rohe to věděl už při stavbě vily pro manžele Tugendhatovi. Žádná novinka. Jen je třeba nezapomenout na stínění, nemusíme pak přes léto používat chlazení a plýtvat energií. Obyčejná markýza, roleta či žaluzie (externí) nám nahradí klimatizační jednotku o výkonu několika kilowat.  V zimě pak dosáhneme využití pasivního solárního principu a stavbu nám prohřeje sluníčko.

Zvláště u objektů administrativních bychom měli myslet na osvětlení do hlavních prostor. Každá kancelář by tedy měla mít přísun denního světla. Šetříme tím energii za svícení a vytváříme příjemné prostředí pro práci.

Dosáhnout optimálního tvaru, minima ochlazovaných ploch a maximálního využití vnitřního prostoru. Každý metr se počítá. To jest úkol pro „udržitelné“ architekty, to je architektura budoucnosti. Top platí o nezastavěné okolní ploše. Místa je málo a je třeba jím šetřit. Více patrová budova je ze všech pohledů úspornější, než přízemní objekt.

Nedílnou součástí bude i průzkum okolí stavby, k čemu nám je prosklená fasáda, když bude po celý rok zastíněna jinou stavbou? Ano, k ničemu. Naopak pěkný vzrostlý listnatý strom, nám v létě zastíní okna, v zimě /opadané listy/ pustí slunko do domu, ale dokonce v létě i zpříjemní místní klima. To je dáno odparem vody z listů, což zapříčiní snížení pocitové teploty, vlivem vyšší vlhkosti.

pasivní princip

Obrázek: Obyčejný přesah střechy nám zastíní letní slunce a nedojde tak k přehřátí interiéru. V zimě už nic nebrání přímému svitu sluníčka do budovy.